Jak jsem objevil Arch Linux

Před nedávnem jsem si pořídil starší subnotebook Dell Latitude x200. Po předchozím majiteli na něm byly nádherně Nlitem osekané Windows XP, takže jsem je nechal a začal uvažovat, které distro hodit vedle oken, aby nebylo moc velké a zároveň zbytečně nezatěžovalo ne moc výkonnou sestavu (Pentium M 800MHz, 384MB RAM, 30GB HDD).
První mě napadl Slackware, ten mám na desktopu a mám s ním asi nejvíce zkušeností. Nakonec jsem ho zavrhl, protože jsem chtěl zkusit něco nového. Po prolezení Distrowatch.org a oživení paměti přibyli další dva kandidáti – Gentoo a Arch. Nejlákavější z těch třech se mi zdál Gentoo, tak jsem se odhodlal a stáhnul ho, ikdyž jsem věděl, že jeho instalace a konfigurace mě bude stát nějaký ten volný čas. No, to co jsem si s Gentoo prožil je asi tak na další post. Nakonec stejně všechny moje snahy o zkompilování jádra (ať už menuconfigem, nebo genkernelem) skončili chybovou hláškou při bootování:

Kernel panic – not syncing: VFS: Unable to mount root fs on unknown – block(0,0)

Gentoo jsem teda nerozchodil a zapomněl na něj. I když dost nerad, protože jsem byl zvědavý.

Stáhl jsem teda Arch. Dlouho jsem žil v domnění, že je vyvíjen jen pro 64bitové procesory. Není tomu tak, podporuje i i686 a na starší architektury zanevřel. To by měl být klíč k jeho všemi chválené rychlosti. Optimalizace na danou architekturu. To je nápad.

Trochu mě překvapilo, že z ftp šel vždy nainstalovat jen base system. Vyzkoušel jsem snad všechny mirrory, ale vždycky jenom base. Asi chyba ve mě. No co. Instalace Archu je “textová”, ale stejně jako u Slacku je přehledná a nijak zvlášť složitá. Pořád nevím, kde se v lidech bere ta neoprávněná nenávist k rychlým textovým instalátorům. Za deset minut jsem měl základní systém na disku a mohl jsem nabootovat.

Základní systém rychle naběhnul a přišel čas rozhodout se, co nainstalovat za okenního manažera. Giganty KDE a GNOME jsem hned vyřadil a uvažoval nad XFCE a Fluxboxem. S Fluxem jsem měl nějaké zkušenosti z minulých dister, tak jsem prvně zkusil ho.

Tady bych se pozastavil nad balíčkovacím systémem Arch Linuxu. Jmenuje se pacman a právě on dělá Arch Linux tak skvělým.

Wiki.archlinux .org o něm říká:

Pacman je jak binární tak zdrojový správce balíčků. To kombinuje mnoho nápadů z FreeBSD, Debianu a Slackwaru do skupiny rozsáhlých a snadno použitelných správců balíčků dostupných pro GNU/Linux. Pacman umožnuje stáhnout, instalovat a upgradovat balíčky jak z lokálního tak vzdáleného repozitáře s plnou podporou řešení závislostí a snadnými nástroji pro tvorbu vlastních balíčků.

Neptejte se mě jak, prostě to funguje. A dobře.

Fluxbox jsem jednoduše nainstaloval příkazem pacman -S fluxbox a pak postupně všechny programy, které jsem tam chtěl mít. V tom jsem objevil taky obrovskou výhodu, protože jsem byl zvyklý z defaultních instalací jiných dister, že si ty programy tak pěkně nevyberu.

První problém se objevil v Pacmanovi. Konkrétně v jeho pomalém stahování balíčků (kolem 10kBps). Stačí upravit konfigurák /etc/pacman.conf, za preferovaný mirror dosadit zrcadlo vám nejbližší. Teď už to běží, jak má a zkouším aktualizaci celého systému příkazem pacman -Syu. Rychlé, přehledné, funkční.

Screen1

Další problém se týká nejspíš grafických ovladačů od intelu (model 82830). Občas se něco špatně zobrazí nebo zmizne část textu. Jinak ovladače pracují dobře, takže odkládám řešení na později.
Edit: stačil jeden dotaz googlu a jeden řádek do xorg.conf.

A co hry?
V žádném linuxovém distru jsem si na svém desktopu, kde mám jednu problémovou ati, pořádně nezahrál. Tak mě překvapilo, jak krásně mi tady běhá tuxracer, nebo 2D MMORPG hra The Mana World. Po instalaci wine mi přibyl klasický Hledač min a pro chvíle nudy a potřeby logicky uvažovat jsem doinstaloval česky namluvenou hru Fish Fillets.
Konec nudy v Linuxu…

Screen2

Výlev mých dobrých pocitů z téhle linuxové distribuce končí, tak to trochu shrnu. Arch mě po nějakých dvou týdnech přesvědčil, že je pravda, co se o něm říká. Že je rychlý a jednoduchý. K tomu mu pomáhá dobře vyřešený balíčkovací systém a optimalizace na určitou architekturu. Když se kouknem na distrowatch.org, vidíme, že je Arch na pěkném 12. místě těsně před Slackwarem. PCLinuxOS na sedmém a mám pocit, že je něco špatně.

Arch Linux by měl být výš…